Je zvláštní, jak že máme pocit, že druhému člověku rozumíme ještě dřív, než domluví větu. Někdo řekne „to je v pohodě“, ale v těle se nám objeví napětí a říkáme si: Fakt?. Někdo popisuje situaci racionálně, a přesto je v tom cosi neklidného, co se nedá přehlédnout. A někdy stačí jediný pohyb, tón hlasu nebo způsob, jakým člověk mlčí, a máme jasněji než z dlouhého vysvětlování.
Dlouhou dobu se mělo za to, že porozumění druhým lidem je především otázkou interpretace – že sledujeme jejich chování a to co říkají, analyzujeme to a z toho odvozujeme, jak se cítí. Jenže výzkumy mozku ukázaly něco podstatně zásadnějšího: že porozumění není jen výsledkem myšlení, ale že má fyzický základ.
V tomhle článku o tzv. „zrcadlových neuronech“ se popisuje jejich objevitel Giacomo Rizzolatti, že v mozku existují buňky, které se aktivují nejen tehdy, když sami jednáme, ale i tehdy, když pozorujeme jednání druhých. Jak se v textu uvádí:
„si attivano sia quando un individuo compie determinate azioni sia quando vede altre persone eseguire gli stessi movimenti“
Jinými slovy: to, co vidíme u druhého, se v určité podobě odehrává i v nás.
Porozumění není jen interpretace. Je to zkušenost, kterou si v ten moment zažíváme sami na sobě.
To nejdůležitější na tomto mechanismu není samotná aktivace neuronů, ale to, co z ní vyplývá. Tyto neurony totiž „poskytují vnitřní zkušenost, a tedy přímé porozumění“ .
To je zásadní posun.
Nejdřív nepochopíme a pak necítíme.
Nejdřív něco pocítíme – a to teprve vytváří základ pro pochopení.
Proto někdy víme, že druhý člověk váhá, ještě než si to sám připustí. Proto dokážeme zachytit napětí, které není vyslovené. A proto může být kontakt s druhým člověkem mnohem přesnější než jakákoli analýza jeho slov.
Nejde o žádnou „ezoterickou intuici“. Jde o biologický mechanismus, který nás propojuje.
Nevidíme jen akce. Vnímáme i záměry.
Další důležitý moment, který výzkumy ukazují, je, že nejde jen o kopírování pohybu. Neurony zrcadlí nejen samotný čin, ale i jeho smysl. Jak se uvádí jinde:
„il sistema dei neuroni specchio è in grado di codificare… l’intenzione“
To znamená, že když vidíme člověka jednat, nevnímáme jen „co dělá“, ale i „proč to dělá“.
Možná jiný způsob, jak přemýšlet o porozumění
Zvykli jsme si myslet, že rozumět znamená „vědět“.
Ale možná je přesnější říct, že rozumět znamená být na chvíli v kontaktu s tím, co prožívá druhý člověk.
Tady je krátký článek v češtině na tohle téma.
Až budete cítit příště to, co někdo jiný, vzpomeňte si na zrcadlové neurony.
A pokud nyní potřebujete sdílet to, co vás trápí, napište mi, sdílené trápení je menší trápení a z našeho kontaktu můžete odejít s lahvičkou Bachových esencí na míru. Nebo za vámi přiletí poštou.