Strach ze stárnutí zrychluje stárnutí těla. Co s ním dělat?

19. 3. 2026 | Emoce, Bachovy esence pro všechny

Představte si dvě ženy stejného věku. Oběma je padesát. Oběma začíná sednout na spáncích pár šedivých vlasů.

Aha, slyším, že vám začaly šednou vlasy ve třiceti. Mně taky. Takže si klidně představte takový věk, jaký vám vyhovuje.

Každopádně oběma přibývají vrásky u očí a leckde jinde, to se děje ve třiceti i v padesáti. Jedna z nich se na to dívá s klidným smířením a říká si: stárnutí je součástí života. Druhá se vnitřně klepe pokaždé, když se podívá do zrcadla. Bojí se, co přinese budoucnost – nemoci, ztráta energie, závislost na druhých. Takže nejen ty větší vrásky.

Podle výzkumu z NYU tyto dvě ženy stárnou každá jinak fyzicky.

Co říká věda: strach ze stárnutí zanechává stopu v těle

Vědci z NYU School of Global Public Health analyzovali data 726 žen ve středním věku.

Ženy vyplnily dotazník o svých obavách spojených se stárnutím – strach z ubývajícího zdraví, ze ztráty atraktivity, z neschopnosti mít děti. Zároveň jim odebrali krev, která odhalila jejich biologický věk pomocí takzvaných epigenetických hodin.

Epigenetické hodiny jsou pokročilá metoda měření biologického stárnutí – dokáží odhadnout, jak rychle tělo ve skutečnosti stárne, bez ohledu na to, kolik let máme v občanském průkazu. Tady o nich máte článek rovnou s ukázkou, jak tohle téma používají firmy v marketingu.

Výsledek byl jednoznačný:

  • Ženy s vyšší úzkostí ze stárnutí vykazovaly rychlejší biologické stárnutí.
  • Nejsilnější vliv měla úzkost ze zhoršujícího se zdraví
  • Strach ze ztráty atraktivity nebo plodnosti naopak žádný výrazný biologický dopad neměl

Zdroj: Rodrigues et al., Aging anxiety and epigenetic aging in a national sample of adult women in the United States. Psychoneuroendocrinology, březen 2026.

Proč zrovna strach o zdraví?

Vědci to vysvětlují tak, že úzkost z budoucích zdravotních problémů je obzvlášť zákeřná – nezmizí, protože ty problémy ještě nepřišly, ale přijít by mohly, že jo. Každá nová vráska, každá zpráva o nemoci vrstevnice (a že jich v tomhle věku není málo 🤕), každý den kdy se člověk ráno probudí trochu unaveněji než včera – to všechno ji znovu rozdmýchá.

Studie se zaměřila na ženy – a není to náhodou. Vědci zdůrazňují, že ženy ve středním věku často snášejí zvláštní tlak: společnost očekává mladistvost a vitalitu, ony zároveň řeší menopauzu, péči o stárnoucí rodiče a velmi často své vlastní tělo vnímají skrz optiku toho, jak vypadá, ne jak se cítí.

Jak řekla vedoucí studie Mariana Rodrigues: ženy ve středním věku jsou často v více rolích najednou. Když vidí jak jejich rodiče onemocní, kladou si otázku – bude tohle jednou i já?

Jak s tímto strachem pracovat?

Dobrá zpráva z této studie je ta, kterou vědci explicitně zdůrazňují: úzkost ze stárnutí je měřitelný a změnitelný psychologický faktor. Není to nevyhnutelný osud. Je to vzorec, se kterým se dá pracovat.

1. Pojmenujte strach – konkrétně

První krok je většinou nejodvážnější. Nebojíte se stárnutí obecně. Bojíte se konkrétně čeho? Ztráty energie? Závislosti na dětech? Nemoci, kterou vidíte u svých rodičů? Konkrétnost otevírá cestu k práci na tom strachu.

2. Rozlište strach od předtuchy

Strach a předtucha jsou dvě různé věci. Strach říká: to bude hrozné. Předtucha říká: možná to tak bude. Když se naučíme strach nepovyšovat na jistotu, ztrácí velkou část svého tlaku.

3. Esence pro práci se strachem ze stárnutí

V systému Bachových esencí máme esence, které pracují se strachem. S různými typy strachu. Stejně tak esence, které pomáhají s pocity, které to často doprovází. Přeplněná hlava, pesimismus…

4. Tělo jako spojenec, ne nepřítel

Jedním z nejhlubších postojů, které můžeme ve vztahu k vlastnímu tělu změnit, je pohled na stárnutí. Namísto – mé tělo mě zklamává, už není takové, jaké bývalo – zkusit: mé tělo se přizpůsobuje. Nese vše, co přežilo a je toho dost. Dnešní ranní běh trochu pomalejší? Možná tělo chce víc odpočinku. Vrásky u očí? Jsou to stopy uplynulých let, ne chyby, co musí zmizet.

Tato změna se nepodaří ze dne na den. Ale je to směr, který má smysl.

Závěr: emoční zdraví je součástí fyzického zdraví

Tato studie je jedním z dalších důkazů toho, že psychologie a biologie nejsou dvě různá pole – jsou jedno. Jak se cítíte v těle, jak přemýšlíte o své budoucnosti, jaké emoční vzorce nosíte každý den – to všechno zanechává stopu.

Stárnutí je nevyhnutelné. Stárnutí v úzkosti nevyhnutelné není.

Chcete na svých pocitech pracovat pomocí Bachovy terapie? Napište mi.

Související články

Potřebuju pomoc. Jsem divná.

Kolikrát jste si tohle už řekly? A kolikrát jste si tu pomoc sehnaly? Tipla bych si, že ta čísla nebudou stejná. My si o pomoc moc často neříkáme. Prostě jedeme dál, nefňuká se, ono se to nějak utřepe, jiní mají naloženo víc...A tak dále a tak podobně. Začíná to už v...

Jak jsem se v 50 letech dostala na Psychologii?

Když jsem minulý týden napsala na FB příspěvek a e-mail na mou databázi, že jsem se dostala na obor Psychologie na vysoké škole (UPOL), přišlo mi obrovské množství gratulací. Z toho jsem měla fakt radost. A ještě větší jsem ji měla z reakcí, kde bylo napsané, že to ty...