Když jsem dala svému partnerovi na Vánoce v roce 2006 voucher na jízdy na koni, netušila jsem, jakou životní cestu rozjíždím. Partner voucher sice do jara ztratil a mohlo by se zdát, že tím to bylo vyřízené.

Ale když jsem zjistila, že mnou darovaný voucher je ztracen, dala jsem mu to tak trochu sežrat a partner neměl moc na výběr… Vydali jsme se tedy oba do jízdárny a koupili si nové hodiny jízd, teda on je koupil. Jízdy na koni byly skvělé a já se vždy těšila na další a další projížďku.

Svatba

V ten den jsem v rukou držela Bachovy esence poprvé v životě. Dodnes si pamatuji, jak jsem z výsledků jejich braní byla překvapená nejen já, ale i paní psycholožka na našem posledním sezení.

Šťastná a nadšená jsem jsem se 13. května proháněla na jízdárně. Byla to moje čtvrtá jízda a já se cítila doslova „jako na koni“. Dodnes si pamatuji, jak jsem si to užívala.

Korzet

Byl to pád, nebo vzestup? Jde o to, z jakého úhlu pohledu se na tento příběh podíváte. Svatba se sice odložila do deštivého října a já si celé léto užívala s bolestmi v zádech. Nicméně o letních prázdninách se mi otevřelo moře času pro poznání mé nové životní pouti.

Koupila jsem si svou první sadu Bachových esencí a začala jsem studovat všechny dostupné materiály. A tak se moje přecitlivělost, jeden pád z koně a odložená svatba, staly základními kameny toho, co jsem završila v roce 2012 svým vstupem do Mezinárodního registru praktiků Bachovy terapie.

Když jsem dala svému partnerovi na Vánoce v roce 2006 voucher na jízdy na koni, netušila jsem, jakou životní cestu rozjíždím. Partner voucher sice do jara ztratil a mohlo by se zdát, že tahle cesta se nikdy nenastane.

Ale když jsem zjistila, že mnou darovaný voucher je ztracen, dala jsem mu to trochu sežrat a on neměl moc na výběr… Vydali jsme se tedy oba do jízdárny a koupili si nové jízdy, teda on je koupil. Jízdy na koni byly dechberoucí a já se vždy těšila na další a další projížďku.

Ten rok jsme se také připravovali na svatbu, která se měla konat 17. června. Ale jako silně emocionální člověk, který doslova probrečel každou cizí svatbu, jsem se obávala, jaké „potoky“ spustím, až já sama budu stát před oltářem.

A protože jsem nechtěla na své svatbě vypadat jak rozmazaný klaun, začala jsem docházet za psycholožkou. Její sezení a naordinovaná psychická cvičení mi ovšem vůbec nepomáhaly. Rozhodla jsem se tedy zkusit něco jiného a našla jsem si paní, která míchala Bachovy esence.

V ten den jsem v rukou držela Bachovy esence poprvé v životě. Dodnes si pamatuji, jak jsem z výsledků jejich braní byla překvapená nejen já, ale i paní psycholožka na našem posledním sezení.

Šťastná a ve víru sedla jsem se 13. května proháněla v sedle svého koně. Byla to moje čtvrtá jízda a já se cítila doslova „jako na koni“. Dodnes si pamatuji, jak jsem si tuhle jízdu užívala.

Ale bylo to jako v nějakém špatném romantickém filmu – přišel pád, který zastavil čas. V první chvíli to vypadalo jen na zlomené nehty. Ale pro jistotu jsme se vydali k lékaři na rentgen. Výsledky se zdály být dobré, a tak jsem odešla domů.

Jenomže druhý den někdo zazvonil u dvěří. Stál tam doktor, který mne včera vyšetřoval. A do… Ještě to dopoledne jsem šla na CT a s rozdrceným posledním hrudním obratlem jsem ulehla na nemocniční lůžko. Výsledek? Tři měsíce musím nosit korzet a musím buď stát, nebo ležet.

Byl to pád, nebo vzestup? Jde o to, z jakého úhlu pohledu se na tento příběh podíváte. Svatba se sice odložila do deštivého října a já si celé léto užívala s bolestmi v zádech. Nicméně o letních prázdninách se mi otevřelo moře času pro poznání mé nové životní pouti.

Koupila jsem si svou první sadu Bachových esencí a začala jsem studovat všechny dostupné materiály. A tak se moje přecitlivělost, jeden pád z koně a odložená svatba, se staly základními kameny toho, co jsem završila v roce 2012 svým vstupem do Mezinárodního registru praktiků Bachovy terapie.

Poznámka: Jakmile mi odešlete zprávu, do pár hodin vám odpovím a vše společně probereme.