Leden je měsíc, který velká část lidí vidí jako jakýsi nový začátek. Změnit se, zlepšit se, zlepšit svůj život.
Petra to stihla už v předstihu, protože mi napsala v říjnu. S jejím souhlasem zveřejňuji následující e-maily.
Dobrý den, konečně jsem se odhodlala Vám napsat. Už rok bojuji s úzkostmi a občas se objeví i panická ataka. Jsem maminka dvou malých dětí na rodičovské dovolené a vlastně žiju moc hezký život. S manželem se máme rádi, postavili jsme vysněný dům a odstěhovali se za Prahu do malé vesnice. Manžel mi pomáhá, jak jen může, ale so práce chodit musí. Já si s sebou od školy nesu syndrom jedničkáře a perfekcionismus. To ale nejde dohromady s péčí o domácnost, děti, manžela, sebe samu, dům, zahradu. Chtěla bych to všechno zvládat levou zadní…a nejlépe sama.. že ano. Otázky typu, co asi říkají sousedi, když vidí, ze nemám vypleté záhonky, že není posekáno. Z návštěv mám nervy 3 dny předem, aby bylo vše perfektní, navařeno, naklizeno… aby si neřekli, že jsem šmudla. To je jedna z vrstev, kterou v sobě řeším. Také se bojím vážných nemocí, které by mohly potkat mé blízké a mé (aby o mé děti nepřišly). Přitom jsme zdraví. A strach z řízení auta je kapitola sama o sobě. Řídím jen výjimečně a jen po okresních silnicích. Musím říct, že mě ten strach strašně omezuje a to břímě si s sebou nesu už 20let.
Strašně bych si přála být opět uvolněna, usměvavá a pohodová maminka a manželka.Možná bych ještě doplnila, že jsem často podrážděná, nervózní. Především doma. Souvisí to s potřebou mít doma pořádek, ale s 2 dětmi a s nulovou pomocí rodiny to prostě nejde. Máme velký dům a jednoduše nestíhám. Jsem pak protivná na děti i na manžela a naštvaná sama na sebe. Chtěla bych méně křičet na děti (nejlépe vůbec). Miluji je nadevše, ale často vybouchnu. Rozvařený oběd, v hlavě velké plány, co všechno stihnu a do toho mi malý visí na noze a pláče, protože chce, abych ji četla a tříleťáčka naléhá, že chce jít ven. 5x to rozdýchám, ale na pošesté prostě vybuchnu. A pak mě to moc mrzí. Chybí mi trpělivost. Dříve jsem taková nebyla a teď sama sebe nepoznávám. Budu ráda za vaší pomoc. Petra
S Petrou jsme si vyměnily několik e-mailů, kde jsme ujasnily, jaké emoce stojí za určitým chováním. To je v Bachově terapii vždy nejdůležitější. Neexistuje jedna esence na vztek, vždy musíme hledat emocionální důvody, co jsem za ním. Proto se vždy pracuje s každým individuálně.
Když přijde deset žen, že bojují se vztekem, budou každá odcházet s jinými namíchanými esencemi.
Petra mi napsala ke konci první lahvičky.
4.týden kapu Bachovky a stala se následující věc. V prvním týdnu zmizely fyzické i psychické příznaky úzkostí a vydrželo to další cca 2 týdny. Před 4dny se ale opět fyzické projevy vrátily a stále trvají.
Je to tak v pořádku? Může se to tak stát? Petra
Tohle se stát může, stav ještě není vyladěný. To jsem Petře vysvětlila a ona pokračovala dál a pak i s druhou lahvičkou.
Na konci druhé lahvičky mi napsala své pokroky a já mám obrovskou radost.
Dobrý večer paní Martino, pomalu dokapávám druhou lahvičku a musím říci, že vidím velký pokrok. V první řadě se mi ohromně zlepšila kvalita života tím, že úplně ustoupily fyzické projevy úzkostí. To, že se nemusím na veřejnosti bát, kdy se mi zase udělá mdlo a kdy mi na prsa zase padne balvan, který mi brání v dýchání, je tak osvobozující. Stále přetrvává strach z nemocí jak u mě, tak u mých blízkých..proto ta objednaná 3.lahvička.
Dalším posunem je to, že se již nehroutím z toho, co všechno nestíhám. Neženu se za nedostižným ideálem. A to je pecka! Jsem šťastnější nejen já, ale i manžel, který si užívá, že před příchodem návštěvy nejsem 3 dny dopředu uzlíček nervů, protože se bojím, že nestihnu vše dokonale uklidit a nachystat. Není to tak,že by mi to teď bylo jedno, vím, že musím poklidit, ale není v tom stres. A když se nestihne vše, tak se z toho nehroutím. Není odházený sníh z chodníku? No a co. Jsem po očkování, dělat to teď nebudu. Wow. Před 2 měsíci naprosto nereálný myšlenkový pochod. Myslím více na sebe.
A řízení auta. I tam je posun. Sice ještě nedávám dálnice, ale už mi to nepřipadá nereálné. A jezdím na sněhu a že ho teď u nás je! A jezdím každý den a nejsem z toho vyklepaná už den předem. Troufám si říct, že mě to začíná i bavit. Bachovky mi už teď v této fázi úžasně pomohly, jen tam ještě vidím nějaká nedořešená místa. A na to si ještě ráda počkám.
Moc děkuji za Vaši práci. Moc. Petra
A co vy a začátek roku? Máte předsevzetí zlepšit svůj psychický stav, zlepšit své vztahy a vlastně i svůj život?
Možností, jak se do toho pustit, je takřka nekonečno. Pokud se rozhodnete pro Bachovy esence, napište mi ❤