Panická ataka – úžasná změna u Lucky

10. 2. 2021 | Jak řešit úzkosti, Vaše zkušenosti s Bachovými esencemi

Panická ataka je stav, kdy můžete mít pocit, že snad umíráte. Cítíte obrovskou úzkost, často máte fyzické projevy, které vás donutí zavolat sanitku.

Lucka mi napsala na začátku ledna. S panickými atakami bojuje už dlouhé roky a v během pandemie se její stav zhoršil. Pracuje ve zdravotnictví, takže stresu a negativních zpráv má za celý den dost. Stres se silně projevoval i fyzicky.

Z prvního emailu od Lucie:

….Záchvaty úzkosti jsem začala vědomě pozorovat cca od roku 2000, samozřejmě, že když o tom uvažuji, jisté projevy tam byly už dříve. Naštěstí se nikdy nedusím, jen křeče do celého těla – první ztuhnou nohy. Výraz ztuhla mu krev v žilách asi na první příznak sedí nejvíc. Zřejmě mám také tetanii – z krve neprokázanou, ale vysoké dávky hořčíku pomáhají.  Na křeče jsem si vypěstovala slušnou fobii. Nakonec jsem nevěděla a nevím sama, co bylo dřív, jestli mám paniku z křečí, nebo křeče z paniky…To, že je to panická ataka, jsem si uvědomila až letos na jaře, pravděpodobně v souvislosti s covidem. Ač jsem po 3 dnech vypla televizi a od té doby zprávy nesleduji, jako zdravotník ne že bych na Covid nevěřila, ale rozhodně nepanikařím, nicméně asi ten tlak okolo působí i na mě podprahově. Lucie

S Luckou jsme podrobně probraly její pocity a po odsouhlasení návrhu esencí jí lahvička putovala poštou.

Po deseti dnech mi přišel email:

Dobré ráno Martinko, píši Vám po cca.10 dnech užívání Vašich kapiček. Nevím co říct jiného, než ZÁZRAK❤. Netvrdím, že jsem úplně ok, to se dá říct, jen když se opravdu pohybuju v jistých mantinelech a moc nevybočuji, nicméně i to je pro mě pokrok naprosto neuvěřitelný. Mimochodem i ta záda se dramaticky zlepšila!

Poprosím tedy raději už teď o další dávku. V prvních dnech, než jsem pochopila, že se při prvním nelibém pocitu nic nestane, jsem brala 5- 6 dávek, teď už si kápnu navíc, jen když mě čeká nějaké ,,drama“ . Myšlení a schopnost jisté analýzy se také zlepšuje, momentálně už si uvědomuji, že největší roli u mě hraje strach, jednak z toho co přijde a jednak z ,,kroku do neznáma“. Lucka

 

A tohle je stav po měsíci s esencemi. Jsme na začátku cesty, ale pokroky jsou značné. Je super, že Lucie nečeká zázraky přes noc. Uvědomuje si, že je to proces, který nějakou dobu trvá.

Dobrý den Martinko, u mě rozhodně zázrak! Nikdy nic nepomohlo tolik jako Vaše kapičky. Ustálilo se to zatím na 4 kapkách 5x za den z čehož tu 5.dávku počítám jako nárazovou a využiju jí tak 4x do týdne, když se vyskytne pacient, který chce mermomocí probírat covid, nebo Babiše – to mě cca po 5 minutách spolehlivě rozklepe.

Panická ataka se už neobjevila, rozklepání řeším buď 1 dávkou navíc, nebo 2- 3 dávkami rescue kapiček. Daleko lépe spím i zvládám všední den. Bolesti celého těla a zad zmizely a co víc úplně rozhašené krevní výsledky jsou naprosto v ,,cajku“ až na dramaticky ,,zmizelý“ vitamin D, je mám jak batole !!! To déčko myslím zmizlo po jarním Covidu, tak to ještě řeším. Teď jak se ochladilo, je to malinko horší co do strachu – ,,co kdyby“ ( mě chytla křeč, mi došly kapky…) Také strach už vykročit mimo komfortní zónu, udělat krok do neznáma, je zatím problém. Stále jsem na sebe drobet patologicky opatrná a bez kapek si to zatím nedovedu vůbec představit.  

Jsem v polovině druhé lahvičky , tu co jste mi poslala darem❤mám v lednici jako pojistku.

Moc Vám děkuji, neuvěřitelně mi to zvedlo kvalitu života, až teď si uvědomuju jak okleštěná jsem byla….

Lucie

Tohle je část příběhu Lucie. Její práce na sobě pokračuje s podporou esencí dál. Ale už teď vidí změny, které si nedovedla před měsícem představit.

Potřebujete se na něco zeptat nebo máte zájem o konzultaci? Napište mi.

Chci napsat

Související články

Jak se naučit v podstatě cokoliv

Název tohohle článku jsem si půjčila z videa Mathiase Pilhede. Ten na mě vyskočil, když jsem si hledala materiály na téma učení jazyků. Navíc video se týká učení všeobecně a to je taky něco, co mě zajímá. Nastupuju na vysokou podruhé v životě, ve věku, kdy prostě...

Potřebuju pomoc. Jsem divná.

Kolikrát jste si tohle už řekly? A kolikrát jste si tu pomoc sehnaly? Tipla bych si, že ta čísla nebudou stejná. My si o pomoc moc často neříkáme. Prostě jedeme dál, nefňuká se, ono se to nějak utřepe, jiní mají naloženo víc...A tak dále a tak podobně. Začíná to už v...

Necítím se jako já. Je to (peri)menopauza?

EDIT: Tenhle článek jsem psala na začátku června. Týkal se mě taky, protože nepochybně jsem v perimenopauze. Je mi 50 let (divný to psát, když se cítím na 30, ale je to tak😅). Příznaky jsem kromě vynechávající menstruace moc neměla, respektive nějaké zdravotní potíže...