Partner mi pije krev!

Za ty roky (příští rok 18 let, co se známe a 14 let manželství) jsem zjistila, že jestli chci být spokojenější v partnerství, musím na sobě pracovat a ne chtít, aby se primárně zlepšil ten druhý. Dospělého člověka už těžko předěláte.

Řeknete si – hm, to jsi teda holka objevila Ameriku!

Zdá se to přirozené a logické a přesto to drtivá většina lidí nechápe.

Jak to bylo a je u nás? Například mi strašně vadil manželův nedostatek jakéhosi vcítění, který se projevoval tím, že mi jako vtip vpálil věci, které já bych neřekla ani nepříteli. Po pár letech lítostivého pláče nad tím, jak mi může říkat takové věci, přestože vždy prohlásí, že to byl vtip, jsem musela změnit sebe.

V ten moment mi pomohly Bachovy esence, nebylo lehké dostat se přes vlastní sebelítost a vztahovačnost. Další moment nastal po narození první dcery, kdy jsem poměrně těžko snášela to, že žijeme s tchánovci v jednom domě. Podotýkám, že ve zcela oddělených domácnostech a oni k nám nikdy bez vyzvání nechodili. Přesto jsem se v tom necítila dobře, asi z části i díky mému introvertnímu charakteru. Pocit, že s někým bydlíte, nejste samy. Možná i fakt, že manžel má někoho, koho může jít každý večer navštívit a já mám rodiče 100 km daleko. Těžko říci. Musela jsem na tom opět máknout já, bylo to o mne a podařilo se to. Dneska jsem za tchánovce ve stejném domě hrozně vděčná.

Pak přišlo období s malými dětmi, kdy manžel docela dost cestoval pracovně a já to špatně snášela. Opět s tím nemohl nic dělat on, musela jsem já. A zvládla jsem to. Díky bohu za Bachovy esence.

Teď už je od března s přestávkou o prázdninách doma na homeoffice. Je doma a není doma. Má celý den nasazená sluchátka, přes která neslyší nic. Je tedy super, že často udělá oběd. Jinak je vlastně v práci do pěti, do šesti…Jak dělají děti online školu, neví, co se děje okolo, neví. Stejně jako když byl v práci 40 km daleko. Taky jsme se s tím museli naučit pracovat, byť mě to někdy pěkně štve.

Samozřejmě i manžel na sobě musel máknout. Ani mě není možné příliš předělat. Musel se vyrovnat s tím, že nejsem zrovna manželka uklízivá, ale holt mám jiné přednosti a schopnosti. A určitě se musel přenést přes další věci. Naštěstí je od přírody optimista a tak mu to celkem šlo.

Často mi ženy píší, že potřebují změnit partnera, ať mu něco nakapu, že mu to podstrčí. Ale tak to nefunguje. Změňte se Vy, okolí pak musí většinou na tu změnu reagovat. A když nereaguje a nám se v tom nežije dobře, tak je míček zase na naší straně.

A já pracuji i s ženami, které si tohle uvědomují a pracují na sobě.

Z rubriky Reference, kde je k dnešku 1001. referencí, jsem vytáhla citace žen, které pomocí Bachových esencí nějak zapracovaly na sobě a to se odrazilo i na jejich vztahu.

…..Jsem opravdu velmi ráda, že jsem se rozhodla esence zkusit! Manžel říká, že jsem je měla začít brát už dávno:-) Což asi hovoří za vše. 

….I s manželem je to lepší,dokonce začínám někdy i já..a to už se dlouho nestalo.

…. Líp taky komunikuju s manželem protože se prostě nenechám vytočit a když on na mě začne „štěkat“, neštěkám zpátky a zastavíme to v zárodku (a to řešíme rekonstrukci, což je živná půda pro partnerské hádky  :))

…I komunikace s manzelem mi prijde vic konstruktivnejsi a z me strany vuci nemu prijemnejsi, nez byla pred mesicem. Sam mi rekl, ze vnima, ze jsem daleko vic v pohode a ze je za to moc rad. 

….A později jsem se přistihla a všiml si toho i můj manžel, že jistou situaci, u které bych jindy bouchla, jsem zvládla v klidu, s nadhledem, jen s lehkou výměnou názorů. 

….Cítím, že už nejsem tak nervozní na všechny kolem (jsem trpělivější) a mám více energie, pomalu se i vrací ta pohoda a smích do našeho vztahu s manželem.

….I kolegové se mě začali ptát, kde beru energii a i manžel si všiml, že jsem se změnila. Náš vztah se prohloubil v tom dobrém, jsme spokojenější, víc si užíváme sebe navzájem. 

….Nicméně cítím, ze se mnohem lépe se vším vyrovnávám. Všiml si toho i manžel, který kapkam začal přezdívat “antidestrukcni kapky” 

….Co je ještě super, zlepšil se můj vztah s manželem. Už neřeším malichernosti, ale jak jsem psala, umím se na věci dívat jinak a to se potom odráží i na domácí pohodě.

…..na manžela už se tak nezlobím, nevyjíždím

……S manželem také vycházím lépe.

…..S manželem jsme se přestali hádat, jestli vybuchnu  jednou týdně, hned se dokážu srovnat

…..přestala jsem v úkolování dětí „tlačit na pilu“ a docela hezky to funguje po vzájemné dohodě, manžel se překvapivě hezky zapojil, zlepšila se celková komunikace v rodině

……Ještě se musím pochválit, že i komunikace s manželem se zlepšila, dokážu se za sebe postavit a být věcná místo útočení či boje.

…..Jsem méně vzteklá, manžel mě méne vytáčí,

…..Co se tyce hadek s manzelem, tak najednou me napadaji rychle argumenty, s cimz jsem mela vzdycky problem, a on se se mnou jiz tolik nepre, zda se, ze me vic respektuje.

……jsem mnohem klidnější máma i manželka-už nevyšiluju jako dříve za každou prkotinu.

….přešel mě můj vztek a nesnášenlivost na partnera,občas mě naštve,ale to co jsem zažívala se už neděje,tak to jsem ráda,žije se mi líp.

…..Manžel nějak vytušil, že se u mě něco děje, přestal mě urážet a začal mě i chválit. Asi ta chyba byla ve mě, že se předtím ke mě tak choval? Možná ano.  Možná se začal bát, že opravdu odejdu ( teď už bych na to tu sílu měla).

…..zpočátku jsem se více hadala s manželem, nechápala jsem,co to se mnou je… a pak cvak: jednoduše jsem začala říkat ne v situacích ve kterých jsem to předtím nedokázala. oba jsme si zvykli a já se cítím lehci.

….. S manželem se to také zlepšilo, když cítím, ze bych mu zase chtěla něco vyčítat většinou to spolknu, jsem zticha, nebo to řeknu zaobalene.

Každý z nás je strůjcem svého osudu, nejsme bárky, kterými někdo cloumá a přemísťuje je po šachovnici života tak, jak se mu chce. Je potřeba převzít zodpovědnost. A to i v případě, že nám v dětství říkali, že jsme neschopné, stejně nic nedokážeme a my teď bojujeme s vlastním sebevědomím, schopností postavit se za naše přání. S tím vším se dá pracovat. Musíme chtít.