Když jsme na něčem závislí, tak se to obvykle řeší abstinencí, tedy tím, že tu věc/substanci se snažíme ne(po)užívat. Tohle ale s jídlem není možné.
Berete jídlo jen jako palivo/energii pro své tělo? Nebo se jídlem odměňujete, říkáte věci jako: tak za tohle si zasloužím čokoládu nebo steak! Či když si dáte něco dobrého, tak cítíte pocity viny nebo vztek na sebe? Když delší dobu nemáte nějakou potravinu, tak po ní bažíte?
Myslím, že sklouznout k nezdravému vztahu k jídlu je poměrně jednoduché a je spousta lidí, kteří mají vztah k jídlu složitý.
Terapeutka Veronika Soukalová, která se mnou před časem dělala rozhovor v mé skupině pro praktiky, říká: „Mléčné výrobky fungují jako antidepresivum!
Mají konejšivý a uklidňující účinek, jsou dočasně povzbuzující a navozující pocit bezpečí (podobně jako mateřské mléko).“
Když se nad tím zamyslím, něco na to bude. Mám období, kdy jím jogurty nebo jsem schopná dát litr biomléka ke svačině. Je to uklidňující. Speciálně když jíte něco se strukturou podobnou smetánku nebo kysané smetaně. Zvláštní.
Veronika pracuje se ženami na tom, aby dosáhly změny a uzdravily svůj vztah k jídlu. Myslím, že to není jednoduchá cesta a snadno dosažitelný cíl a je fajn na té cestě mít průvodce. Sama Veronika výrazně změnila své stravování a má dlouholeté zkušenosti s provázením žen.
Musíme řešit touhu po lásce čokoládou? Šlo by to i jinak?
Pokud potřebujete podporu na své cestě ke zdravému jídlu, tak Veronika bude váš člověk.