Naše dětské strachy
Každý z nás byl někdy dítě možná si pamatujete i svůj největší strach z dětství. Můj se týkal studené války a atomové bomby. Pamatuji, jak jsem z rádia, co jsme měli ve skříňce v kuchyni, neustále poslouchala o tom, že je studená válka a že je tu hrozba použití atomové bomby.
Nevěděla jsem, co to je ta studená válka, ale stačilo mi, že je to válka. A atomová bomba? Kdo chodil do školy v 80.letech, tak si určitě pamatuje na cvičení CO. My věděli, co je to napalm a yperit, ometali jsme se po výbuchu atomovky smetáčky a běhali v maskách a pytlících. Dneska si z toho děláme srandu, ale když to teď píšu, vlastně mi do smíchu není. Hrnou se mi slzy.
Tohle byl můj obrovský strach.
Po osmi letech práce s klienty jako praktik Bachových esencí mi pořád dělá radost každý jejich posun. A když esence pomohou dětem, je to dvojnásobná radost. Jsem taky máma a vím, jaká je to bezmoc, když nemůžete svému dítěti pomoci.
A tak vám tu chci napsat o dalším úspěchu s dětskými strachy. Tenkrát se týkaly bouřek.
Strach z bouřky
Martina mi napsala před měsícem o svém 5letém synovi.
„Má panickou hrůzu z bouřek. Trvá to asi rok a stupňuje se to. Často stačí, aby se zvedl vítr a on už je vystrašený, drží si uši a nechce jít ven. Jakmile přijde bouřka, nebo i jen naznak, a on se necítí v bezpečí, třeba je s babičkou na chalupě, je mu to nepříjemné, nechce ven, drží si uši a i pláče, že se bojí.
Jakmile se zatáhne nebo zafouká, kouká na oblohu, a když už jsme někde, zakrývá si uši. Teď při opravdu silné bouřce byl úplně v křeči a plakal, byli jsme doma, pod peřinou.“
Tohle je beznaděj. Dítě neuklidníte, racionální argumenty nepomáhají. Vidíte, jak se trápí.
S Martinou jsme vybrali esence jejímu synovi na míru a lahvička k nim odputovala.
A po měsíci Martina píše:
„Strach z bouřky se zásadně zmírnil. Občas se ještě objeví smutnější nálada a mírná nervozita, ale nedá se to srovnat se stavy předtím.“
Úžasné, že?
Pokud bojujete se strachy u sebe nebo svého dítěte, napište mi. Dáme se do práce a strachy zvládneme.