Od zveřejnění výsledků přijímaček uběhly už skoro dva měsíce a tak si říkám, že se hodí trochu si zrekapitulovat, jak ta příprava u nás probíhala.
Začnu výsledkem. Dcera se dostala na osmileté gymnázium u nás ve městě. Byla 13. z cca 200 zájemců, s tímhle bodovým výsledkem by se dostala i na prestižní pražské gymnázium, které je k nám nejblíže. Kde už by byla na nějakém předposledním místě. Ale tam jít nechtěla. Takže cíl splněn.
Proč na gymnázium?
S touhle myšlenkou přišla někdy ve 4. třídě. Myslím, že to z části souviselo s tím, že to vypadalo, že její dvě kamarádky se tam budou hlásit (nakonec se nehlásila ani jedna), taky si to chtěla zkusit a v neposlední řadě její kritičnost ke stávající škole začala stoupat.
Mně jako bývalé učitelce osmiletého gymplu to ze začátku nepřišlo jako dobrý nápad. Tohle mé dítě má k životu přístup ve stylu „vše je mi tak nějak jedno“. Přemýšlela jsem, jestli s tím může být na osmiletém gymplu spokojená nebo jestli se to může změnit. Ale její přání i s blížícími se prázdninami zůstávalo stejné, vlastně spíše bylo jasnější a určitější, takže jsme řekli, že ji podpoříme.
Kdo jste tím prošel, tak víte, že na tohle prostě běžné znalosti ze základky nestačí, ani když vaše dítě prochází zcela bez problémů, doma se neučí a má logické myšlení. Vlastně to není o znalostech jako spíše o dovednostech. Ty úlohy jsou diametrálně odlišné od toho, co se na běžné základce učí. Musí se tedy natrénovat úlohy a do značné míry i jisté strategie. Věděli jsme, že se bude muset tvrdě připravovat, i když laťka v našem městě neležela tak vysoko jako třeba v Praze.
Když si dělala někdy v polovině 4. třídy přijimačkový test, dosáhla asi 6 bodů z matiky. Češtinu jsme nezkoušeli. Moc mě to nepotěšilo, ale prázdniny jsme nechali bez učení. Brali jsme to tak, že to není tak důležité, holt když tak zůstane na základce. V září jsme na to vletěli.
Tady si udělám takové malé shrnutí toho, co se nám osvědčilo zpětně hodnoceno a co ne. Co se osvědčilo, budu jmenovat konkrétně, co ne, jmenovat nebudu – je to jen naše zkušenost, jinému to mohlo sednout dobře.
Co se nám osvědčilo.
- přípravné kurzy od Zkoušek na nečisto – kurzy probíhají na různých místech v Praze, nejznámější na gymnáziu Zatlanka, my jezdili na Stodůlky – dítě je hodnotilo jako velmi přínosné. Časově to bylo poměrně náročné, 3 hodiny jednou týdně plus domácí příprava.
- zkoušky na nečisto od stejného poskytovatele – absolvovala pár online a pár osobně v Praze – byla tam vidět stoupající úspěšnost (od ledna), vyzkoušela si trochu tlak plné třídy a času, taky vyplňovat záznamový arch
- doučování matematiky – nejdříve jsme se snažili tohle dělat doma a to dost dlouho, ale vzhledem k tomu, že dcera je náročnější materiál, rozhodli jsme se v rámci zachování zdraví předat v prosinci matematiku odborníkovi. Hledala jsem, jak to uchopit, a nakonec jsem zkusila místní doučovací centrum. Absolvovala jsem s ní první hodinu a byla nadšené z lehkosti, jakou student místní vysoké školy dokázal některé věci vysvětlit.
- tady musím zmínit i nevhodné poznámky učitelky ve stylu co chce dělat na gymplu, když neumí… (třeba v případě, že ji na něco špatně odpověděla), protože ty dceři zvedly motivaci, aby učitelce ukázala, že říká nesmysly. Ale dcera je značně splachovací, jiné dítě by to mohlo podrazit. Nechtěla, abychom to s učitelkou řešili a nakoplo jí to.
Co se nám neosvědčilo nebo ne tolik
- moje asi nejdůležitější rada – nekupujte tuny různých učebnici na procvičování, drtivou většinou jsem pak prodala zcela čistých – prostě není možné to stíhat, pokud děláte i něco dalšího, jako to bylo u nás
- měla jeden online kurz češtiny ve skupině – nebyla moc spokojená, i mně přes počáteční nadšení, které jsem měla pro tenhle konkrétní kurz, to nepřišlo jako nějaký „zázrak“. Zdálo se mi, že zvládání té skupiny dětí není ideální ze strany lektora (sama bych to tedy dělat fakt nechtěla), celé to bylo relativně hodně rychlé na tak malé děti. Asi spíše vhodnější pro deváťáky, ale po téhle zkušenosti to my příští rok nevyužijeme.
Jak se vyvíjel náš psychický stav v průběhu roku.
Září – všichni natěšeni na značkách, všichni v klidu
Říjen – prosinec – manžel se brzy odpojil, neměl na to nervy, celkově se pak zúčastňoval jen v praktických věcech jako byly třeba cesty do Prahy. Já jsem se s oblibou ptala dcery – co jsi udělala pro své přijímačky v září, říjnu,…atd., moje nervozita stoupala s tím, jak její výsledky rostly jen velmi lehce. Snažila jsem se jí motivovat, aby si sama říkala, když chce něco vysvětlit. Ke konci roku už mi párkrát ujely nervy a prohlásila jsem, že ji pomáhat nebudu, že na to nemám nervy. Abych po pár dnech zase začala se svou „nenápadnou“ motivací. Dcera byla v klidu. Chodila na kurzy, občas dělala přijímačky na nečisto, třeba dvakrát týdně udělala něco navíc poměrně malou chvíli.
Leden – náš rodičovský postoj k přijímačkám se mění – potom, co jsme předali matiku někomu jinému, docházíme k závěru, že fakt chceme, aby se tam dostala, protože tohle absolvovat znovu za 3 roky? To nechceš. Dcera je v klidu, ale začíná více spolupracovat, má nyní i několik týdnů kurz češtiny, její výsledky ve zkouškách na nečisto se začínají zlepšovat.
Únor až březen – musím si namíchat esence na větší klid a toleranci. I když vidím, že dcera se snaží víc, její výsledky se zlepšují, stejně si vnitřně říkám, že by měla makat ještě víc. Nechci na ni tlačit, tak se opečovávám esencemi. Přesto na mě přijdou ještě dvě krize a dcera mi při nich vždy řekne, že stejně za pár dní ji zase budu podporovat. A má pravdu.
Ona sama je v klidu, ale maká. Jednou týdně kurz, když to jde tak jednou týdně přijímačky na nečisto, už zkoušíme staré přijímačky, matika doučování. Čeština končí, poslední dvě hodiny jsme nebyli doma, celkově nic moc spokojenost. Češtinu se tak snažím dělat více s ní sama. Aktuálně něco dělá včetně kurzů a přijímaček cca 6-7 hodin týdně. Výsledky jdou strmě nahoru.
Duben – střídají se u mě chvíle optimismu a pesimismu. Dcera je v klidu, uvědomuje si, že se jí vyplatilo od ledna víc makat, má radost z výsledků zkoušek na nečisto i starých ostrých testů. Její výsledky nyní naznačují, že by se měla dostat s přehledem. Ale bavíme se i o tom, že se může stát, že to nevyjde, snažíme se normalizovat neúspěch, hledáme pozitiva na všech variantách. Těsně před přijímačkami se objevuje u dcery jen minimální nervozita, v den přijímaček je v klidu. Mám připravenou Krizovou esenci, ale ona jí nepotřebuje.
Oba přijímačkové testy přinese domů a po kontrole výsledků, které vždy zveřejní různí matikáři a češtináři na internetu, docházíme k závěru, že pokud se nestane něco statisticky nepravděpodobného, tak by se měla bez problémů dostat.
Oslavujeme, že je to za námi. Rekapitulujeme uplynulé měsíce. Intenzivní příprava měla vliv i na její výsledky v logických věcech v matice. Je první v Klokanovi ve své třídě a v květnových přijímačkách, které se na její škole dělají do šesté matematické třídy, je také první. Ale to už víme, že se dostala a do šestky nejde.
Každopádně bylo to velmi náročných 8 měsíců. Pro všechny. A letos si to dáme znovu, protože starší jde do deváté třídy.
Co chci u sebe změnit příští rok? Chci více řešit své pocity, odchytit včas, že se mi nedaří je udržet v rovnováze.
Během tohoto roku jsem měla něco mezi 10-20 žáky/studenty, kteří se připravovali na přijímačky různého typu a potřebovali podporu esencí. Vždy se dá najít konkrétní esence nebo směs přesně na míru vašemu dítěti. Ale nezapomínejte na sebe, i vy se můžete pomocí esencí podpořit. A nejen doufat, že ten stres na vás nenechá následky a že ty vlasy vám nezbělají ještě více. Když bude potřeba podporu, tak mi napište.