Bachovy esence se používají v těhotenství i po porodu, není problém je používat při kojení. Naše emoce bývají po porodu často rozkolísané a potřebujeme podporu, abychom je dostaly do rovnováhy. Jedna z cest jsou právě Bachovy esence.
S některými klientkami pracuji již v průběhu těhotenství a při porodu a někdy přejdeme plynuje do mateřství. Někdy se ženy setkávají s Bachovými esencemi až po porodu.
Na co je potřebují, když mají teď doma to vysněné miminko a mateřství je tak krásné?
Porod je náročná fyzická i psychická záležitost a po něm se naše hormony znovu rozbouří, což se někdy projeví na naší psychice. Ačkoliv nám média a často okolí ukazují mateřství jako cestu růžovým sadem, realita je často jiná.
Ne každá žena naváže vztah se svým dítětem okamžitě. Některé ženy si v rolích matky vůbec nevěří, jiné svírá strach o miminko a úzkosti. Někde je porodní trauma, které by potřebovalo ošetřit. A tak je někdy sžívání s miminkem komplikováno různými negativními pocity. Často nám chybí opora nebo máme pocit, že všichni okolo to zvládají bez problémů, jen my v noci nespíme a přemýšlíme o tom, jestli to mateřství vlastně byl dobrý nápad.
Ženy v šestinedělí často potkají pocity, o kterých nikdy neslyšely nebo si nemyslely, že by se jich mohly týkat.
Například strach, že by je mohlo napadnout dítěti něco udělat. Že by mohly ztratit sebekontrolu. Divné, že? Přesto když si někde založíte anonymní diskuzi a do ní budou moci ženy anonymně přispívat, zjistíte, že to není tak zřídka se vyskytující pocit.
Vyčerpání, stres spojený s tím, že dítě, které pořád pláče nebo špatně jí nebo špatně spí, stres z nevyžádaných rad okolí nebo žárlícího staršího sourozence, to vše nás může dohnat na hranu.
Určitě je vždy dobré hledat pomoc. A to jak v řadách rodiny, abychom si mohly odpočinout, tak mimo rodinu například pomoc psychologickou. Někdy se potřebujeme hlavně vypovídat a svěřit, k tomu nám může sloužit i spousta různých skupin na FB.
Mateřství je skvělá věc, jen je někdy opravdu hodně náročné. Bachovy esence mohou být ta opora, kterou potřebujete, abyste na téhle cestě byly spokojené.
Mám tady jednu zkušenost klientky Lucky
Jsem maminka 6ti měsíčního synka. Jestli jsem měla před porodem nějakou představu o rodičovství, tak tu reálná zkušenost celkem rychle uvedla na pravou míru. Nemohu si stěžovat, máme krásné zdravé miminko, ale najednou nestíháte nic jiného. A v tu ránu jsou tu. Pochyby, stres, únava a vyčerpání. Myslela jsem si, že když jsem vlastně doma, měla bych přece uklidit, vyrazit na procházku a cestou nakoupit, navařit, vyprat, s úsměvem se při tom (jakoby nic) postarat o naše děťátko a úderem šesté vítat doma tatínka a referovat mu o to úžasném dni jaký jsme zažili. Teď samozřejmě trochu přeháním, ale chtěla jsem být prostě dobrou mámou a ženou, co se postará o domácnost, protože by to tak mělo být. Tak to přece člověk vidí v televizi, čte v časopisech. Proč bych to neměla zvládnout JÁ? A tak jsem doma vlála mezi synkem, pračkou, mopem a pokusy o vaření něčeho nenáročného až sem začala být v myšlenkách protivná sama sobě a bylo mi nepříjemně z toho, jak se vnitřně hněvám. Zlobila jsem se na sebe, že nestíhám co bych chtěla, zlobila jsem se na partnera, že se po příchodu z práce okamžitě nechopí nějaké domácí činnosti, zlobila jsem se na malého, že pořád ještě nespí, že pláče. A v tom to přišlo. Opravdu se zlobím se na to malé miminko? Takové pocity v sobě mít nechci. Je to náš malý zázrak a já si na něj nechci vylévat svou frustraci. O Bachovkách jsem uvažovala už na začátku, po porodu, ale myslela jsem si, že to přece musím zvládnout, protože ostatní to přeci také zvládají. Hodně jsem o nich slyšela. V tom okamžiku, kdy jsem v sobě ucítila tu zlost směrem k synkovi, jsem se rozhodla, že to musím vyzkoušet, protože sama v tom denním kolotoči budu hledat klid mnohem déle (jestli vůbec). Na doporučení kamarádky jsem kontaktovala paní Martinu a stačila jedna návštěva a nesla jsem si domů malou lahvičku. Řekla jsem si: „tak uvidíme“.
Jsou to 4 týdny a už to vidím. Jsem klidnější a uvědomila jsem si, že jsem máma a ne superhrdina. Nemusím všechno zvládnout hned. Je důležité, aby bylo dobře postaráno o synka a když u toho budu do odpoledne v pyžamu, nic se nezblázní. Nechci zanedbávat sama sebe, ale pokud mi to pyžamo v daný den nevadí, tak v něm klidně zůstanu. Cítím se díky tomu svobodnější a lehčí. Nezlobím se a když už bych možná chtěla, objeví se taková nějaká vteřina na nádech, která tu dříve nebyla, probleskne mi hlavou, že se přece nechci zbytečně zlobit, vydechnu a najednou jsem v klidu.
Takže díky za tu malou lahvičku plnou velkých věcí, která mi pomohla najít pohodu. Nic víc tady doma ani nepotřebujeme než mít se navzájem rádi a užívat si každý den plný pohody. Lucie (březen 2018)
nebo zkušenost Lenky
Dobrý den, paní Martino, chtěla bych Vám mc poděkovat za pomoc. Cítím se mnohem lépe, i když je to pořád ještě jako na houpačce, ale už nezažívám trýznivé stavy bezmoci a zoufalství, jako v době kdy jsem Vás oslovila. Miminko sice nepatří k nejklidnějším, ale postupně si k sobě nacházíme cestu a věřím, že to půjde. Když pláče a není k utišení, vizualizuji si jeho pláč jako sprchu, ktera po mně jenom steče a je pryč a nemusím se jí dál zabývat. Moc mi to pomohlo, protože co jednou odteče, v tom se už neutopím.:) Lenka
A tady máte ještě jeden příběh a popis, jak to vypadalo na začátku a jak s Bachovými esencemi.